Mlýn Oudoleň
Jak šel čas s mlýnem v Oudoleni
Mlýn v Oudoleni byl postaven na místě, kde dříve stál obytný dům s pilou a olejnou. Žádost o stavbu mlýna dal vrchnosti místní rychtář a rychtáři okolní v roce 1843. Zmínka o prvním mlynáři na oudoleňském mlýně se pak datuje k roku 1869.
Mlýn v Oudoleni byl postaven na místě, kde dřívě stál obytný dům s pilou a olejnou. Žádost o stavbu mlýna dal vrchnosti místní rychtář a rychtáři okolní v roce 1843. Zmínka o prvním mlynáři na oudoleňském mlýně se pak datuje k roku 1869.
První z rodu Kryštofků, Alois Kryštofek (původem z Kyšperka), kupuje mlýn v Oudoleni v roce 1913, mlynářskému řemeslu se ještě předtím věnoval v Písečné u Žamberku ve mlýně zvaný Šuškovský. V roce 1926 přebírá mlýn po otci syn Alois s ženou Aloisií, v letech 1941 – 1946 staví svépomocí mlýn nový, za plného provozu mlýnu původního. Z toho se dochovala pouze část mlýnského kamene, kterou nyní najdete před mlýnem. Mlelo se tu žito a pšenice, stejně jako dnes.
V roce 1948 byl oudoleňský mlýn znárodněn. Nejdříve byl ve správě Hospodářského družstva v Chotěboři, od poloviny roku 1959 patřil pod národní podnik Pardubické mlýny a pekárny a nakonec koupilo mlýn Jednotné zemědělské družstvo Oudoleň. Po nějakou dobu pracují ve mlýně Alois Kryštofek spolu se synem Aloisem jako zaměstnanci. Po čase oba přechází od bílého mlynářského řemesla k řemeslu černému - pracují pro geologický průzkum v dolech v Ostravě. V obsluze mlýna je vystřídala Jiřina Kryštofková, jako zaměstnankyně Pardubických mlýnů a pekáren. Později, když už byla v důchodu a správu mlýna převzalo místní JZD, zde šrotovala obilí pro jeho potřebu a tak mlýn, ani po dobu, kdy byl zabaven, neztratil dohled Kryštofkových.
Po revoluci se prvním starostou obce Oudoleň stává Alois Kryštofek a mj. žádá o vrácení mlýna zpět do osobního vlastnictví. Jeho žádosti bylo vyhověno a v roce 1991 je tak oudoleňský mlýn první, který byl pro revoluci navrácen jeho původním majitelům. Alois Kryštofek spolu se synem Jiřím dali mlýn postupně do pořádku, aby se mohl opět vrátit do plného provozu. V roce 1996 se zdejším mlynářem stává Jiří Kryštofek a od roku 2020 ve mlýně působí také jeho syn Jiří Kryštofek mladší, který tak nadále rozvíjí rodinnou tradici a jeho přičiněním mlýn funguje dodnes. Na původních mlýnských strojích z počátku 20. století se tu tak dodnes dle rodinné tradice mele žito a pšenice, ze kterých vzniká celkem 9 druhů oudoleňské mouky, ze které také od roku 2023 pochází místní těstoviny.
Výstavba mlýna